Byl jeden král a královna, a měli tři dcery. Ten král onemocněl, i poslal svou nejstarší dceru pro vodu. Ona šla, a když chtěla nabrat vodu, potkala hada: „A hle hle!“ řekl, „vezmeš-li si mě za muže?“
Autor: Pohádkonoš
Jedna panna zalíbila se hadovi a sama taky si jej oblíbila. A jeho zámek byl ze samého čistého skla, celý z křišťálu.
Byl jeden stařeček a měl tři syny: dva starší byli ženati a rozumní, ale třetí, Peciválek, byl bez ženy a hloupý. Otec se těžce roznemohl a vida před sebou smrt, odkázal celou svou mohovitost dvěma starším synům, a po stu zlatých v hotovosti dal všem třem.
Jeden mladý velmi silný člověk šel do světa hledat sebe silnějšího nebo sobě rovného. Potkal jednoho, jenž kamení na moučku drtil; popadli se a junák toho druhého porazil.
Stolistá růže
Člověk měl dohodu s Kurentem o zemi. Když se spolu nemohli o své právo smluvit, popadli se a potýkali se spolu na zemi plných sedm let, a nemohl ani Kurent člověka, ani člověk Kurenta přemoci.
Byl jeden král a měl tři syny. Jednou šel nejstarší syn na lov, a jak vyšel z města, tu vyskočil z chrastí zajíc a on za ním, a zajíc sem tam, až utekl do nějakého mlýna, a princ za ním, a když tam přišel, vyskytnul se tu místo zajíce drak a toho prince sežral.
Potopa světa
Na počátku světa byl zlatý, šťastný věk: země vydávala všeho hojnost bez všelikého přičinění lidského, chléb vyrůstal na stromech a klasy pšeničné byly na půl sáhu dlouhé. Lidé tehdáž byli dobří, ale potom znenáhla se pohoršili a stali se zlými.
Vědma
Jednou se oženil sedlák a vzal si ženu z druhé vsi. A v jeho stavení zůstávali taky ještě otec, matka a jeho mladší bratři.
Královic se vydává na cestu za třikráte devět zemí do třicátého panství, do panství Kostěje nesmrtelného dobývat housle, které tak sladce hrály, že by se daly platit zlatem.
Na počátku člověk, orat neuměl, oral jen od jednoho konce pole, a až přišel na druhý konec, pokaždé přenášel zase pluh tam, odkud začal orat.