Jednou se potkalo Štěstí s Rozumem na nějaké lávce. „Vyhni se mi!“ řeklo Štěstí. Rozum byl tedy ještě nezkušený a nevěděl, kdo komu se má vyhýbat; i řekl: „Proč bych já se ti vyhýbal? Nejsi lepší než já.“
Rubriky
Štítek: České pohádky
Byla jedna chudá vdova a měla jen jednu dceru, a té říkali Liduška. A že neměly žádných polí, ba ani jediné kravičky, živily se přádlem. Liduška byla sice velmi hezké a způsobné děvče, ale měla do sebe tu chybu, že byla náramně líná; a kdykoli měla sednouti ke kolovratu, dala se vždycky do pláče, a když ji matka přece tomu přivedla, nestálo to její přádlo ani za řeč. Ale jednou to matku již omrzelo, i rozhněvala se a dala jí pohlavek. Tu se dala Liduška do náramného pláče a nářku, až to bylo venku na tři hony slyšeti.
Rubriky
Lesní žínka
Bětuška byla mladičké děvče; matka její byla vdova a neměla svého jmění více než roztrhanou chaloupku a dvě kozy, ale Bětuška byla přece vždycky veselá.
Bylo — nebylo: byl jednou jeden král, který se rád honil po lesích za zvěří. Jednou taky se pustil daleko za jelenem a zabloudil. Byl sám a sám; přišla noc a král byl rád, že našel na mýtině chalupu. Bydlel tam uhlíř. Král povídá, jestli by ho chtěl z lesa na cestu vyvést, že mu dobře zaplatí.
Za starých časů, když ještě Pán Ježíš a svatý Petr spolu chodili po světě, přišli taky jednou na večer k jednomu kováři a prosili o nocleh. Ten kovář je hned ochotně přivítal, hodil kladivo, jež držel v ruce pod nákovadlo a vedl je do světnice; na to pak šel a dal jim nastrojit dobrou večeři.
Rubriky
Jirka s kozú
Bül jeden král a měl ceru, a von ji nemoh žádnej rozesmít, vona büla dycky smutná. Tak ten král poudali, hdo hudělá, aby se hvona zasmíla, že mu ji dějí. Tak von byl jeden pastýř a měl syna, říkali mu Jirka.
Rubriky
Kmotřenka Smrt
Byl jeden člověk velice chudobný na světě, a dostal chlapečka. Žádný mu nechtěl jíti za kmotra, že byl tuze chudý. Otec si povídá: „Milý Bože, tak jsem chudobný, že mi nikdo nechce posloužiti v té věci; vezmu chlapce, půjdu, a koho potkám, toho poprosím za kmotra, a jestli nepotkám žádného, kostelný mi přece snad poslouží.“
Byl jeden král a byl už starý a neměl než jednoho syna. Jednou toho syna k sobě povolal a řekl mu: „Můj milý synu! víš dobře, že zralé ovoce opadává, aby udělalo místa jinému.
Bylo jednou malé hezké děvčátko, a to měl každý rád, kdo se na ně jen podíval. Ale nejradši je měla stará babička. Ta už ani nevěděla, jak by ještě mohla svoje děvčátko ještě víc potěšit.
Rubriky
Jezinky
Byl jeden chudý hoch sirotek, neměl otce ani matky, a aby se uživil, musel jít k někomu do služby. Dlouho chodil, nikde nemohl služby najít, až jednoho dne přišel k nějakému stavení o samotě pod lesem.