Mlynář měl tři syny, mlýn, osla a kocoura. Synové museli mlít mouku, osel přinášel zrno a odnášel mouku, a kocour chytal myši. Když mlynář zemřel, jeho tři synové si rozdělili dědictví.
Kocour v botách
České tradiční pohádky ke čtení pro děti online v původním znění od Karla Jaromíra Erbena, Boženy Němcové a dalších českých autorů.
Mlynář měl tři syny, mlýn, osla a kocoura. Synové museli mlít mouku, osel přinášel zrno a odnášel mouku, a kocour chytal myši. Když mlynář zemřel, jeho tři synové si rozdělili dědictví.
Žila jednou dívka, která měla tři bratry. Pro jejich matku byli chlapci vším, zatímco dívka byla neustále zanedbávána a špatně s ní zacházeli.
Byl jednou jeden chudý pastýř, který pásl mnoho bílých hus podél břehu velké a bouřlivé vody. Jednoho dne k němu přes vodu přišla Smrt. Pastýř se jí zeptal, odkud přichází a kam má namířeno.
Byl jednou jeden slavík a slepýš, každý měl jen jedno oko. Dlouho spolu žili pokojně a harmonicky v jednom domě.
Byl jednou jeden král, který měl tři dcery. Jednoho dne se rozhodl zjistit, která z nich ho má nejraději. Zavolal je tedy k sobě a každé položil otázku: „Jak moc mě miluješ?“
Bylo nebylo, v jedné malé vesničce žil mladý pastýř jménem Ondřej. Jednoho dne, když hnal svá stáda podél bublajícího potoka, došel k jezírku obklopenému liliemi. Zastavil se, protože nad jezírkem spatřil tři zářivé bytosti, jakoby létající na křídlech měsíčního svitu.
Za devatero horami a devatero lesy žil oslík jménem Max. Byl starý, unavený a jeho pán s ním zacházel hrubě. Jednoho dne už toho měl Max dost. „Nebudu tady dál dřít!“ rozhodl se. „Vydám se do Zpěvnova a stanu se muzikantem.“ S touto myšlenkou se vydal na cestu.
Byl jeden král, a byl tak rozumný, že i všem živočichům rozuměl, co si povídali. A poslouchejte, jak se tomu naučil.
Byla jednou jedna kuchařka jménem Hanička. Hanička byla veselá, vždy dobře naladěná a měla zvláštní zálibu ve svých krásných botkách s červenými růžičkami. Každé ráno si je s láskou obouvala, procházela se po zahradě a obdivovala svůj vzhled v zrcadle, které viselo v chodbě domu, kde pracovala. Když se večer vrátila do kuchyně, ráda si nalila skleničku vína, což v ní vždy probudilo chuť k jídlu.
V dalekém království, kde se večery táhly dlouho do noci pod zlatavým světlem zapadajícího slunce, žila malá princezna jménem Linda v hradě obklopeném krásným lesem. V tomto lesním království, kde stromy šeptaly příběhy a zvířata mluvila jako lidé, měla Lina nejlepšího přítele – malého a odvážného draka jménem Fík, který místo ohně foukal bubliny plné snů.