Princezna Myší kožíšek

Byl jednou jeden král, který měl tři dcery. Jednoho dne se rozhodl zjistit, která z nich ho má nejraději. Zavolal je tedy k sobě a každé položil otázku: „Jak moc mě miluješ?“

 První odpověděla, že ho miluje více než celé království. Druhá prohlásila, že ho miluje více než všechny drahokamy a perly na světě. Když však třetí dcera řekla, že ho miluje více než sůl, rozzuřil se. Nařídil svému sluhovi, aby dívku odvedl hluboko do lesa a nechal ji tam napospas.

Když však dorazili do lesa, sluha jí řekl, že ji v lese samotnou a bezbrannou nenechá, protože ji má oddaně rád. Na její prosbu jí ušil kabátek z myších kůží a nechal ji jít, kam ji oči povedou. Když bylo vše hotovo, dívka si oblékla kabátek a vydala se k sousednímu králi, kde požádala o práci. Ostříhala si vlasy nakrátko a tvrdila, že je chlapec. Král jí uvěřil a přijal ji jako svého osobního sluhu.

Král měl podivný zvyk: každý večer, když si sundával boty, házel je svému sluhovi na hlavu. Jednoho dne se zeptal chlapce v myším kožíšku, odkud pochází. Ten odpověděl: „Z kraje, kde lidé nehážou botami na hlavy druhých.“ Od té chvíle začal král chlapce podezřívat a nařídil ostatním sluhům, aby ho špehovali. Když v jeho pokoji našli prsten, donesli ho králi, protože si mysleli, že byl ukraden. Král si zavolal Myšího kožíška a zeptal se, odkud prsten má. V tu chvíli dívka pochopila, že už se nemůže déle skrývat. Sundala si kabátek z myších kůží a její zlaté vlasy jí spadly na ramena a všichni viděli, že je překrásná. Král byl tak okouzlen, že si ihned sundal korunu, nasadil ji jí na hlavu a prohlásil ji za svou manželku.

Slavila se velkolepá svatba, na kterou byli pozváni všichni sousední králové, včetně otce Myšího kožíšku. Hosté měli nejlahodnější vína, nejkrásnější tanečníky a nejvznešenější pokrmy, ale jídlu chyběla chuť. Jeden z králů se rozhněval a řekl: „Raději bych zemřel, než jedl takové jídlo!“ Sotva ta slova pronesl, přistoupila k němu jeho dcera, nyní nová královna, a řekla: „Teď říkáte, že bez soli nemůžete žít, ale když jsem vám řekla, že vás miluji více než sůl, vyhnal jste mě z domova.“

V tom okamžiku král poznal, že tato mladá žena je jeho nejmladší dcera, o které si myslel, že ji už nikdy neuvidí. Radostí ji políbil a prosil o odpuštění. Nyní, když ji znovu našel, byla mu dražší než celé království a všechny drahokamy na světě.