Lísková větev

Jedno odpoledne se Jezulátko uložilo do své kolébky a usnulo. Jeho matka k němu přišla, s radostí se na něj podívala a řekla: „Uložilo ses ke spánku, mé dítě? Spi sladce, a mezitím ti půjdu do lesa natrhat hrst jahod, protože vím, že ti udělají radost, až se probudíš.“

Venku v lese našla místo s těmi nejkrásnějšími jahodami. Když se však sklonila, aby jednu utrhla, z trávy vyskočila zmije. Vyděsila se, nechala jahody ležet, kde byly, a rychle utíkala pryč. Zmije se za ní pustila, ale Panna Maria, jak si jistě dovedete představit, věděla, co je nejlepší udělat. Schovala se za lískový keř a zůstala tam, dokud zmije neodlezla.

Poté jahody nasbírala a na cestě domů si řekla: „Protože mě dnes lískový keř ochránil, bude v budoucnu chránit i ostatní.“ Od té doby je zelená lísková větvička považována za nejbezpečnější ochranu proti zmijím, hadům a všemu, co se plazí po zemi.