Přeskočit na obsah
O hadu a o královně – pohádka na dobrou noc

Byl jeden král a královna, a měli tři dcery. Ten král onemocněl, i poslal svou nejstarší dceru pro vodu. Ona šla, a když chtěla nabrat vodu, potkala hada: „A hle hle!“ řekl, „vezmeš-li si mě za muže?“

„Nevezmu,“ odpověděla králova nejstarší dcera. — „Nu, tedy ti nedám vody,“ řekl had. — Potom řekla druhá dcera: „Já půjdu! on mi dá.“ I šla. A had řekl: „A hle hle! vezmeš-li si mě za muže?“ — „Ne, nevezmu.“ — „Tedy ti nedám také vody.“ I vrátila se a řekla: „Nedal mi vody. Vezmeš-li, prý, si mě za muže, tehdy ti dám.“ — A nejmladší řekla: „Já půjdu! však on mi dá.“ Šla, a had jí také řekl: „A hle hle! vezmeš-li si mě za muže?“ — „Vezmu,“ odpověděla. Tehdy on jí nabral vody chladné a čerstvé od samého dna. Králova nejmladší dcera ji přinesla domů, otec se napil a uzdravil se.

Jednou v neděli přijel kočár a volali:

„Oj otevři vrata,

královno!

cos milého milovala,

z brodu vody nabírala,

královno!“

Ona se ulekla, šla plačící a otevřela vrata. A oni znova:

„Oj otevři pokoje,

královno!

cos milého milovala,

z brodu vody nabírala,

královno!“

Tu oni vešli do stavení, a hada postavili na stole na talíři. A byl tak krásný, jako zlatý! I vyšli ze stavení a řekli:

„Oj posaď se do kočáru,

královno!

cos milého milovala,

z brodu vody nabírala,

královno!“

I jeli s ní až do hadova příbytku. Tam s ním žila šťastně, až i děťátko dostali. I vzali si kmotru, ale byla zlá a závistivá. Jednou v noci, když královna s děťátkem tvrdě spala, kmotra se k ní připlížila, stáhla jí z bílých rukou zlaté prsteny a utekla s nimi domů. Tam je v míse s vodou umývala a na své ruce si je zkoušela. Tehdy ta královna přišla za ní pro své prsteny i řekla:

„Slepice spějí, i husy spějí,

jen moje kmotra ponocuje:

zlaté prsteny ve vodě myje,

na své ruce si je zkouší.“

A ta kmotra se tak polekala, že prsteny pustila a schovala se pod pec. Královna si je vzala a vrátila se domů k děťátku. Kmotra se pak hanbou ani nevystrčila zpod pece a brzy nato odešla do světa. A jestli se nepolepšila, dodnes za trest cizím lidem drhne nádobí a leští jim stříbro.

Zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Poslat dál: WhatsAppFacebookE-mail

Další pohádky

Komentáře (1)

  1. Silvi · 24. 4. 2023

    bylo to fakt dobrý akorat u toho neusl syn

Jak se pohádka líbila?

Jméno a text se zveřejní, e-mail ne.